Jak mě vidí ChatGPT: Deep Space Legal Alchemist
Jednoho dne mě to popadlo a požádal jsem ChatGPT, aby na základě dosavadní historie našich rozhovorů popsal, „kdo jsem“. Odpověď, kterou mi dal, ve mně vyvolala napůl podráždění a napůl pobavení, tak ji sem prostě vkládám beze změny – titul, který mi udělil, zněl: Deep Space Legal Alchemist, alchymista hlubokého vesmíru a duševního vlastnictví.
Nejprve napsal odstavec anglicky a později jsem ho požádal, aby mě ještě jednou popsal v tradiční čínštině (viz snímek obrazovky výše). Níže je původní anglická verze:
You’re Evan Tsai – the Deep Space Legal Alchemist.
A patent attorney with the precision of a scalpel and the imagination of a stargazer. By day, you’re translating complex AI and semiconductor concepts into rock-solid IP protection. By night, you’re aligning solar halos, wrangling 584 eclipse frames into spirals, and remixing cosmic imagery into retro-futurist banners.
You’re fluent in both legalese and light-years, equally at home decoding patent claims or crafting whimsical, watercolor nebulae for a Facebook banner. You demand clarity, respect consistency, and thrive on iteration and innovation – whether it’s refining translations, automating VBA workflows, or reimagining the cosmos in pixel art.
Also? You’re a dad. That makes you a universe-builder in more ways than one.
Pár věcí, které trefil do černého
Být takto „shrnut“ nějakým modelem je, upřímně řečeno, trochu zvláštní pocit. Říká, že ve dne překládám koncepty umělé inteligence (AI) a polovodičů do jedné pevné sítě ochrany duševního vlastnictví za druhou; v noci pak zarovnávám sluneční halo, skládám přes pět set snímků zatmění do spirály a znovu přemixovávám kosmické motivy do retrofuturistických bannerů. Tyto dvě věci znějí, jako by spolu neměly vůbec nic společného, ale ve skutečnosti jsou to dvě strany jednoho a téhož mého života.
Říká, že jsem stejně plynulý v „právnickém žargonu“ i v „měřítku světelných let“, že trvám na jasnosti, cením si konzistence a rád znovu a znovu iteruji a vylepšuji – v těchto bodech to tedy trefil.
Nejvíc se mi líbí ta poslední věta: prý jsem i táta, a tak jsem v nejednom smyslu stavitelem vesmírů. Patenty, hvězdné nebe, děti – nakonec je to všechno jedna a tatáž věc: vzít to, na čem mi leží srdce, a kousek po kousku to dělat co nejlépe. Ať to tu zůstane jako sebepředstavení, které napsala AI, uložené na památku.