Zpracování komet v programu PixInsight (část 1): kometa Tsuchinshan při krátké ohniskové vzdálenosti 135 mm
Zpracování snímků komet je odjakživa nepříjemná záležitost. Tvar, rychlost pohybu i pozadí, kterým každá kometa prochází, spolu s jasností tohoto pozadí, jsou pokaždé jiné, takže je těžké provést vše jedním jednotným postupem – každou kometu je v podstatě v každé fázi třeba posuzovat jako samostatný případ. Tento článek je záznamem toho, jak jsem skutečně zpracovával kometu Tsuchinshan (Tsuchinshan-ATLAS, C/2023 A3), a je prvním dílem „série o kometě Tsuchinshan“. Základní nástroje používané při zpracování komet (Comet Alignment, odstranění hvězd, masky atd.) jsem shrnul samostatně v článku „Obecný úvod do zpracování snímků komet“; pokud s těmito nástroji ještě nemáte zkušenosti, doporučuji nejprve přečíst si ten článek, abyste si vybudovali základ.
V tomto díle se budu věnovat případu krátké ohniskové vzdálenosti.
Podmínky snímání
Snímky vznikly 21. října 2024 v Alishanu s fotoaparátem Sony A73 v kombinaci s objektivem o ohniskové vzdálenosti 135 mm. Pro tuto ohniskovou vzdálenost nebyla na místě snímání k dispozici žádná vhodná krajina, kterou by šlo do kompozice zahrnout, takže tato sada prací neobsahuje žádný krajinný snímek – jde čistě o samotnou kometu.
Devítikrokový postup
Níže jsou přibližné kroky, které jsem tentokrát použil. Jádrem myšlenky je integrovat „hvězdy“ a „kometu“ odděleně a spojit je až na konci – protože se kometa pohybuje vzhledem k hvězdám v pozadí, nelze obojí zpracovat současně stejnou sadou parametrů zarovnání.
- Pomocí WBPP zkalibrujte snímky až do fáze zarovnání podle hvězd (získáte hvězdně zarovnaný snímek A).
- Na hvězdně zarovnaný snímek použijte NSG nebo LN (Local Normalization) a normalizujte gradient snímku (získáte normalizovaný hvězdně zarovnaný snímek B).
- Zintegrujte normalizované hvězdně zarovnané snímky (získáte zintegrovaný snímek hvězd C, na kterém bude ještě potřeba provést DBE a barevnou kalibraci).
- Na hvězdně zarovnaný snímek A proveďte Comet Alignment (získáte snímek D po Comet Alignment).
- Odstraňte hvězdy ze snímku D po Comet Alignment (získáte snímek E po Comet Alignment bez hvězd).
- S využitím normalizačních souborů NSG nebo LN pro hvězdy z kroku 2 zintegrujte snímek E po Comet Alignment bez hvězd (získáte zintegrovaný snímek čisté komety F).
- Odstraňte zbytky hvězd na snímku čisté komety F (získáte snímek čisté komety G, na kterém bude ještě potřeba provést DBE a barevnou kalibraci).
- Ze zintegrovaného snímku hvězd C extrahujte čisté hvězdy (získáte snímek čistých hvězd C1, přičemž pozadí snímku C zahodíte) a spojte je se snímkem čisté komety G.
- Výsledný spojený snímek doladěte.
Několik doplnění
K výkonnostnímu kompromisu. Pokud vám NSG nebo LN na počítači běží příliš dlouho, můžete zvážit zjednodušení kroků 2 a 6 a integrovat rovnou. V takovém případě je ale potřeba pořádně udělat DBE v kroku 7, abyste gradient ručně doplnili zpět.
Tato kometa má jednoduché pozadí, takže postup lze zjednodušit. Při běžném zpracování snímků komet je obvykle potřeba, obsahuje-li pozadí mlhoviny nebo galaxie, ještě odečíst zintegrovaný snímek čisté komety F od normalizovaného hvězdně zarovnaného snímku B a znovu zintegrovat, abyste tak získali čistý zintegrovaný snímek samotného pozadí. Tentokrát se v pozadí v okolí komety Tsuchinshan žádná taková tělesa nenacházela, takže tento krok odpadl. Pokud ale používáte dalekohled s delší ohniskovou vzdáleností a větší aperturou (například typu RASA nebo Takahashi Epsilon) a do kompozice se dostane kulová hvězdokupa nebo malá galaxie, možná bude přesto potřeba tento krok doplnit.
Dělat Comet Alignment, nebo ne? Kometa Tsuchinshan se nepohybovala příliš rychle, takže teoreticky, pokud vynecháte Comet Alignment a provedete jen zarovnání podle hvězd a poté zvýšíte jas jádra komety, možná se vám podaří zamaskovat vady integrace na jádru. Ale největší cenou toho, že provedete jen zarovnání podle hvězd bez Comet Alignment, je toto: protože není zarovnaná, bude část slabého ohonu algoritmem pro odmítání odlehlých hodnot (rejection) považována za odlehlou hodnotu a odstraněna, takže prachový ohon nebo protiohon vyjde znatelně kratší. To je cena, kterou je třeba zaplatit.
V případě dlouhého ohniska (1000 mm a více) kometa zabírá většinu snímku, takže výsledek normalizace nebude ideální a postup je třeba dále upravit; tuto část si nechám na druhý díl série.