本站提供正體中文版。切換到正體中文本站提供简体中文版。切换到简体中文This site is available in English.View in Englishこのサイトには日本語版があります。日本語で表示이 사이트는 한국어로도 제공됩니다.한국어로 보기Diese Website ist auch auf Deutsch verfügbar.Auf Deutsch ansehenEste sitio web también está disponible en español.Ver en españolQuesto sito è disponibile anche in italiano.Visualizza in italianoCe site est également disponible en français.Afficher en françaisEste site também está disponível em português.Ver em portuguêsDeze website is ook beschikbaar in het Nederlands.In het Nederlands bekijkenЭтот сайт также доступен на русском языке.Смотреть на русскомयह वेबसाइट हिन्दी में भी उपलब्ध है।हिन्दी में देखेंهذا الموقع متاح أيضًا باللغة العربية.عرض بالعربيةSitus ini juga tersedia dalam bahasa Indonesia.Lihat dalam bahasa IndonesiaBu site Türkçe olarak da mevcut.Türkçe görüntüleTa strona jest dostępna także po polsku.Wyświetl po polskuTrang web này cũng có phiên bản tiếng Việt.Xem bằng tiếng Việtاین وب‌سایت به فارسی هم در دسترس است.مشاهده به فارسیЦей сайт також доступний українською.Переглянути українськоюEz az oldal magyarul is elérhető.Megtekintés magyarulAcest site este disponibil și în limba română.Vizualizare în românăเว็บไซต์นี้มีเวอร์ชันภาษาไทยดูเป็นภาษาไทย

Screen stretch STF: správné pochopení a techniky

Roztažení a nelineární fáze2021.06

Astrofotografický snímek vypadá hned po dokončení integrace vždy jako jedna černá plocha a mnozí nevědí, jak se do toho pustit. Screen Transfer Function (STF, screen stretch, tedy roztažení tónové škály na obrazovce) v programu PixInsight vznikla přesně proto, aby tento problém vyřešila. Tento článek shrnuje klíčové pojmy STF a několik praktických technik do jednoho místa.

Co STF vlastně dělá: roztahuje jen obrazovku, obraz nemění

Nejdůležitější pojem u STF je tento: roztahuje pouze stav zobrazení na obrazovce a nikdy trvale nemění hodnoty obrazu. Díky tomu můžete v lineárním stavu prohlížet obsah obrazu a provádět lineární zpracování, aniž byste museli obraz nejprve trvale roztáhnout.

Chcete-li to vidět konkrétněji, můžete sledovat hodnotu K pozadí: v lineárním stavu leží pozadí oblohy zhruba kolem 0,003; jakmile ale obraz trvale roztáhnete, pozadí oblohy se dostane přibližně k 0,12. Na obrazovce vypadají obě podoby podobně, ale hodnoty pod povrchem jsou zcela odlišné.

Přestaňte tedy říkat, že „na černém obrazu nic není vidět, nedá se s ním nic dělat“. V programu PixInsight můžete ve spojení s STF pohodlně provádět lineární zpracování a okamžitě si ověřit výsledek. Kromě PI mají podobné funkce i programy jako MaxIm DL nebo CCDStack.

Základní ovládání: Ctrl+A a to jaderné tlačítko

Vyberte obraz, který už máte integrovaný, stiskněte na klávesnici Ctrl+A (auto screen transfer function), nebo klikněte na tlačítko na STF, kterému se lidově říká „jaderné“, a hned uvidíte, jak vypadá integrovaný obraz v lineárním stavu.

Pokud se vám výsledek po STF líbí, můžete nastavení STF přetáhnout na HistogramTransformation a obraz trvale roztáhnout, a pak ho exportovat do libovolného softwaru, ve kterém chcete pokračovat (například Photoshop, Affinity Photo nebo Lightroom).

Po roztažení je vše červené nebo zelené? Nejdřív stiskněte ten zámek

Mnoho lidí po koupi PI umí použít jen STF a stisknutím jaderného tlačítka nechá obraz automaticky roztáhnout. Často ale narazí na jeden problém: po roztažení se celý obraz zbarví jednolitě do červena nebo zelena a neví, co s tím.

Řešení je: stiskněte ten zámek na STF (zruší propojení kanálů RGB), a pak ještě jednou stiskněte jaderné tlačítko – obraz bude vypadat normálně. Vezměme si jako příklad M101: když kurzor čte pozadí, zjistíte, že hodnota červené je mnohem vyšší než zelené a modré; po zrušení propojení RGB STF automaticky najde pro každý kanál nejvhodnější pozici roztažení.

Srovnání před a po zrušení propojení RGB, kdy je opraven barevný nádech roztažení STF

Mějte ale na paměti, že STF dělá zobrazení normálním jen dočasně. Chcete-li barevný nádech skutečně vyřešit, můžete pomocí Background Neutralization neutralizovat pozadí, aby se hodnoty pozadí jednotlivých kanálů RGB k sobě přiblížily, a pak provést kalibraci barev; samozřejmě můžete nechat celý tento úkon provést automaticky i pomocí PCC.

Kopírování nastavení STF: správné porovnání různých obrazů

Nemálo lidí ví, že STF je velmi užitečná, ale protože jde o automatické roztažení, po stisknutí Ctrl+A se každý obraz roztáhne v jiném poměru podle svých vlastních hodnot. To znamená, že i když obraz A a obraz B na obrazovce vypadají podobně, nastavení STF v pozadí je ve skutečnosti odlišné – je to důsledek automatizace, ne skutečný důkaz, že signál je stejný.

Pokud chcete pomocí STF opravdu porovnat rozdíl signálu mezi obrazy A a B, novější verze PI (od 1.8.9) umí nastavení STF jednoho obrazu přímo zkopírovat na jiný obraz, aniž byste museli obraz trvale roztahovat pevnými hodnotami.

Postup: pomocí Alt + levého tlačítka myši přetáhněte záložku obrazu na záložku jiného obrazu.

Znázornění postupu kopírování nastavení STF na jiný obraz

Ze stejného důvodu, pokud chcete v lineárním stavu porovnat sílu signálu mezi několika obrazy, nezapomeňte pomocí Alt zkopírovat stejnou sadu nastavení STF na všechny obrazy, které chcete porovnávat. Pokud stisknete Ctrl+A zvlášť na každém obrazu, míra roztažení obrazovky bude obvykle jiná a rozdíly signálu nepůjde správně porovnat. Vezměme si jako příklad IC 2944: je jasně vidět, že signál SII je v některých oblastech ve srovnání s Ha a OIII velmi slabý.

Porovnání rozdílů síly signálu SII, Ha a OIII v IC 2944 při stejném nastavení STF

Skrytá verze: zesílená STF

Na závěr se podělím o malý trik, o kterém mnozí nevědí. Kromě prostého stisknutí jaderného tlačítka má STF ve skutečnosti ještě jedno skryté použití: podržte Shift a zároveň klikněte na jaderné tlačítko, a obraz zobrazí zesílenou verzi efektu STF screen stretch.

Jak je vidět na obrázku, vlevo je běžná verze STF, vpravo pak výsledek zesílené verze.

Srovnání zobrazovacího efektu běžné STF (vlevo) a zesílené STF (vpravo)