本站提供正體中文版。切換到正體中文本站提供简体中文版。切换到简体中文This site is available in English.View in Englishこのサイトには日本語版があります。日本語で表示이 사이트는 한국어로도 제공됩니다.한국어로 보기Diese Website ist auch auf Deutsch verfügbar.Auf Deutsch ansehenEste sitio web también está disponible en español.Ver en españolQuesto sito è disponibile anche in italiano.Visualizza in italianoCe site est également disponible en français.Afficher en françaisEste site também está disponível em português.Ver em portuguêsDeze website is ook beschikbaar in het Nederlands.In het Nederlands bekijkenЭтот сайт также доступен на русском языке.Смотреть на русскомयह वेबसाइट हिन्दी में भी उपलब्ध है।हिन्दी में देखेंهذا الموقع متاح أيضًا باللغة العربية.عرض بالعربيةSitus ini juga tersedia dalam bahasa Indonesia.Lihat dalam bahasa IndonesiaBu site Türkçe olarak da mevcut.Türkçe görüntüleTa strona jest dostępna także po polsku.Wyświetl po polskuTrang web này cũng có phiên bản tiếng Việt.Xem bằng tiếng Việtاین وب‌سایت به فارسی هم در دسترس است.مشاهده به فارسیЦей сайт також доступний українською.Переглянути українськоюEz az oldal magyarul is elérhető.Megtekintés magyarulAcest site este disponibil și în limba română.Vizualizare în românăเว็บไซต์นี้มีเวอร์ชันภาษาไทยดูเป็นภาษาไทย

Odkud pochází difuzní plyn galaxie? O důležitosti lineárního zpracování

Lineární fáze2022.02

Někteří lidé možná mají takovou mylnou představu: že ta bělavá vrstva difuzního plynu galaxie je něco, co PixInsight „vytváří“. Ve skutečnosti tomu tak není. Tento plyn je signál, který je v datech přítomný odjakživa – dá se stejně tak vytáhnout i v programu Photoshop. Hlavní důvod, proč se neobjeví, je tento: snímek se rovnou převede do nelineární podoby, aniž by prošel lineárním zpracováním, čímž se zbytečně ztratí nemálo detailů.

Dvě časté chyby

Kromě přeskočení lineárního zpracování je další závažnou chybou skládat LRGB z JPG. JPG má jen 8 bitů a množství dat v něm je zkrátka nedostatečné. Detaily jasové složky se tím téměř úplně ztratí a nakonec zbyde jen prázdná – a navíc na pohled ani pořádně nevyvážená – barevná sytost. Dobrá kvalita původního snímku se tak jednoduše promarní.

Takové cvičení nemá smysl, ať ho děláte sebevíckrát, protože postup i představa o něm jsou od začátku špatně. Sám jsem si zpracování obrázků tímto způsobem vyzkoušel – obrázek skutečně vznikne velmi rychle, ale stejně rychle narazíte na strop, právě proto, že metoda je špatná, daleko se s ní nedostanete.

Slyšel jsem od dost začátečníků, že je při sledování seriózních výukových materiálů o astrofotografii širokoúhlých polí přemáhá spánek. Ale v těchto seriózních postupech je probrané jak pořadí kroků, tak i pojmová stránka věci – komu to ještě není úplně jasné, tomu se vyplatí se k nim vrátit a znovu si je prolistovat.

Dobrý materiál potřebuje více zpracování, ne méně

Zpracování snímků hlubokého vesmíru se trochu liší od vaření. Materiál s dobrou kvalitou obrazu naopak potřebuje více zpracování, aby se tato data nepromarnila. Co se týče materiálu, který nebyl pořízen zrovna dobře, právě ten je tím, z čeho lze skutečně „rychle udělat obrázek“ – protože v něm od začátku nebylo mnoho detailů, které by bylo třeba vytáhnout.

Jinými slovy, jak rychle obrázek vznikne, neznamená totéž jako to, jak dobře je zpracovaný. Máte-li v rukou kvalitní data bohatá na detaily, prokážete takovému materiálu čest jedině tím, že jste ochotni věnovat čas tomu, abyste prošli seriózní postup až do konce.

Výsledek narychlo zpracovaný před lety ze stejných zdrojových souborů postupem mimo PixInsight (skládání v APP, zpracování v programu Lightroom, skládání v Photoshop Mix, přes JPG); detaily jasové složky a barvy jsou zjevně nedostatečné

Na závěr ještě jedna poznámka: aplikace, které jsou dnes k dispozici na telefonech a tabletech, se hodí jen na jednoduché úpravy barev; abyste podle postupu pořádně zpracovali astronomické snímky hlubokého vesmíru, je stále třeba spolehnout se na počítač.